Jdi na obsah Jdi na menu

7. den

23. 8. 2016

Den zúčtování.

 

Dnes je ten den, den odplaty za všechny ty naschvály.

Prvně se ale musíme naučit bojovat. Generálova garda ovládá umění karate, juda a dalších bojových sportů, ale my se nezalekneme. Jdeme trénovat!

 

Cvičili jsme nejrůznější věci, například chození po Čínské zdi, odolnost proti mučení, nošení mrzáků a další. Jsme tedy připraveni i na to nejhorší.

 

Po nácviku jsme se odhodlaně vydali na místo, kde se předchozí noc dopáral generálův svetr. Čekala nás tam mapa místa, kde by měl být i generál. Vydali jsme se tedy po ní. Dva nejudatnější z udatných, Hanka a Ferda, šli vpředu a vykračovali nám cestu v příkrém lesíku i na polním strništi. Výsledkem byla mírná zacházka.

 

Nakonec jsme ale zdárně došli do Osové na zámek. Na tomto místě právě před svou smrtí vládl císař a po něm měli vládnout jeho synové. Generál tu ale nebyl. Sotva jsme však prošli zámeckou zahradu a nabrali síly svačinkou, uslyšeli jsme bubnování. Generál je tu i se svojí gardou!

 

Vztekle si to vykračoval a křičel na nás, co si to tu dovolujeme a ať okamžitě vyletíme pryč. A tak jsme vyletěli, zvedli jsme se ze země a rychle jako vítr a s bojovným křikem jsme vyrazili na generála a jeho proradnou gardu. Chvíli se bránili, ale nakonec se dali zběsile na útěk. Ani děti však nezahálely a vyrazily za nimi. Dostihli jsme generála a jeho pomocníky u nedaleké Boží muky, kde je čekala sprška papírových koulí a sedmdesáti malých pěstiček. Není divu, že za chvíli nebyl nikdo, kdo by se bránil. Všichni lumpové už jen odevzdaně funěli do trávy a někteří byli už i částečně zahrabáni. Definitivně prohráli.

Čekala nás tedy poslední věc a to najít generálův poklad. Nechtěl nám to říct, ani při mučení lechtáním. Naše výslechové metody zarazil až příchod císařových synů, Radima a Filipa, kteří nám poděkovali za navrácení trůnu. My jsme jim slíbili poslušnost a oni nám dali generálův poklad. Byla to truhla plná sladkostí. A tak nám bylo všem veselo, lízali jsme lízátka, křoupali jsme tyčinky a žužlali jsme žužu. Jen generál s gardou trošku fňukali, a tak se děti slitovaly a daly jim taky něco skřoupnout.

 

Po návratu nás čekaly oslavy vítězství, vyhlašování nejlepší skupinky a rozdávání odměň. Každý si tam přišel na své. A tak děti zítra neodjedou jen se vzpomínkami, ale i s kytičkami, hrami, bižuterií, pexesem a se spoustou dalšími serepatičkami, které si samy vybraly.

Spánek je tedy dnes opravdu zasloužený. Vše dobře dopadlo, bitva s generálem i s únavou. Zítra už jen musíme zvítězit nad svou leností a krásně uklidit faru.

 

A pak honem do vašich náručí.